Bohutín - historie i současnost

Cestou z Příbrami do Rožmitálu pod Třemšínem po silnici I/18 nelze asi po 6 km jízdy minout obec Bohutín, která se rozkládá po obou jejích stranách. Ti, kteří se spokojí s průjezdem, vidí více či méně upravené rodinné domky se zahrádkami a většinou vstřícné a pracovité Bohutíňáky. Na počátku obce je vítá menší věž jámy Řimbaba a za rybníkem další, větší věž šachty familiárně zvané Rudolfka, tedy Dolu korunního prince Rudolfa. Na druhém konci se s nimi loučí kostel svaté Maří Magdalény.  Pojďme se však podívat po Bohutíně trochu víc a já jsem přesvědčená, že pak obec navštívíte i osobně. Jste srdečně zváni a budete vítáni.

Bohutín je stará hornická obec, která se v současnosti skládá ze čtyř částí – Bohutína, Havírny, Tisové a Vysoké Pece. První písemná zmínka o Bohutíně byla nalezena v rejstříku o berni a urbáři arcibiskupských statků z roku 1379. V té době byl Bohutín značně rozsáhlou vsí – bylo zde celkem 15 lánů a 4 a půl jitra orné půdy, louky a ve vsi byl mlýn o dvou kolech. Tisová je starší, první zmínka o ní je z roku 1298 v zápisech faráře příbramského a kanovníka pražského Vojsly. Havírna a Vysoká Pec jsou původu „mladého“. Vysoká Pec je spojena s rozvíjejícím se příbramským železářstvím, Havírna zase s ruchem, který začal v kraji s rozvojem těžby stříbra v pohoří „Tisovském“. Skromné domky mezi dvěma odvaly (haldami) si zde stavěli především havíři a pravděpodobně odtud je její název.

V roce 2000 prokázali ing. Vurm a ing. Kunický zcela jednoznačně, že první stříbrná a olověná huť byla také kousek od nás – v lesích za Bohutínem blízko hájovny U Prokopa. V miniaturních šachtových pecích se tady vyrábělo surové olovo s vysokým obsahem stříbra již před 700 lety. Dnes je na tomto místě kamenný památník a lavička k odpočinku. A tak byl přidán další střípek do mozaiky historie našeho kraje.

Jak již bylo řečeno, je naše obec spojena velmi úzce s těžbou olověné a stříbrné rudy. Bylo zde několik dolů – nejvýznamnější Důl korunního prince Rudolfa, dále jámy Řimbaba, Štěpánka, František, Hůrka a vesměs podružné šachtice sloužící k větrání, event. ke vstupu do podzemí – Hamrovka, Bambas a Litavka. Dnes se již na žádné šachtě nepracuje a budovy některých slouží k jiným účelům. V blízkosti šachty Štěpánka stála úpravna rudy, tzv. vošverk. Zde se přestalo pracovat v roce 1912, budova byla prázdná a chátrala až do doby, kdy se v roce 1920 začalo s její přestavbou na sokolovnu, která stojí dodnes. Sokolovna zažila období vzestupu i pádu, naštěstí dnes je opět opravená a slouží sportu chtivým z obce i okolí.

Hornické tradice Bohutína připomíná i znak a prapor obce, který nám byl udělen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 12. 7. 1999. Znak připomíná nejen hornictví (zkřížená kladívka v černém poli), ale i příslušnost obce k arcibiskupství pražskému (žlutý pruh ve středu znaku). Tři zelené vrchy, to jsou tři nejvyšší místa v Brdech, v jejichž jihozápadním podhůří Bohutín leží – Praha, Tok, Koruna. A stříbrná barva ve spodní části znaku je říčka Litavka protékající celou obcí.

Dominantou Bohutína je bezesporu farní kostel svaté Maří Magdalény (vysvěcen roku 1887), který stojí na nejvyšším místě v obci – návrší s nadmořskou výškou 567 metrů. Kostel byl v roce 1950 zničen požárem, potom znovu vybudován do původní pseudogotické podoby a znovu vysvěcen. Vždy první neděli po svátku jeho patronky, tedy po 22. 7., je dodnes slavena pouť proslavená a známá v širém okolí. V minulosti byla při této příležitosti pořádána také setkání rodáků bohutínských. Jejich vztah k obci byl velmi silný, a i když je osud zavál daleko od domova, scházeli se zejména v Praze též v průběhu roku a také vydávali sešity vzpomínek na rodný kraj, které rozepisovali na psacím stroji v mnoha kopiích a pak si je půjčovali. Takovou aktivitu si dnes již neumíme ani představit. Kdo by se s nimi chtěl seznámit, může tak udělat v Okresním archivu v Příbrami, kde jsou uložené.

U kostela, jak již tomu na českých vesnicích bývá, stojí budova školy. Ta naše se však může pochlubit jedním primátem – řídící učitel Karel Peták zde 1. 4. 1909 založil první chlapeckou a dívčí měšťanskou školu na českém venkově. Škola se samozřejmě rozvíjela a rozvíjí dál, je pečlivě udržovaná a opravovaná a dodnes do ní chodí malí Bohutíňáci, odrostlí škole mateřské. Jen přesídlí z Vysoké Pece na druhý konec.

Z dalších pamětihodností stojí za zmínku mlýny podél Litavky. Původně bývaly čtyři, dnes jsou funkční dva – Achačův (vybudovaný v 16. století jezuity) a Kleinertův – Dubských, kde se stále mele. Mlýny na Litavce jsou velmi zajímavým fenoménem, a kdo by se chtěl dozvědět něco víc, doporučujeme knihu Věry Smolové Mlýny a lidé města Příbramě hor stříbrných.

Blízko kostela stojí krásné a pečlivě udržované stavení č. p. 28 – bývalá hospoda a řeznictví pana Říhy, které přináleželo k březnickému zámku.

A přichází čas otevřít další velkou kapitolu historie, ale také současnosti Bohutína – sport. V minulosti zde bylo rozsáhlé sokolské hnutí, jehož začátky se datují do roku 1910.  Sokolská jednota pořádala nejen pravidelná cvičení, ale také divadelní představení v lesním divadle u sokolovny, šibřinky, atd. Rozvíjel se fotbal (v roce 2017 slavil fotbalový klub 85. výročí svého založení a za vydatné podpory Obecního úřadu Bohutín byla vydána výpravná kniha s mnoha fotografiemi, vzpomínkami i fakty). Rozvíjel se fotbal, lední hokej, atletika,…………. Dnes najdeme v obci dvě velká sportovní centra. Na Havírně u sokolovny pod lesíkem zvaným Hora nalezneme krásný tenisový areál, který je plně obsazen sportovci v létě i v zimě, kdy je zde postavena nafukovací hala. Druhým centrem je areál fotbalový – SK Litavan Bohutín v západní části obce pod lesem, kde je také hřiště na volejbal, koupaliště a vedou tudy cesty do Brd pro cyklisty i pěší turisty.

Pro cyklisty je u nás vůbec příhodný terén. Láká nádherná příroda Brd – nejmladší chráněné krajinné oblasti v Čechách, ale také značená cyklistická trasa Příbram – Bohutín č.302a. Jedná se o alternativu k trase č. 302, která je součástí západní cyklistické trasy Praha – Vídeň.

Na výlet ale nemusíte od nás jezdit jen do Brd, navštívit můžete třeba 2 km vzdálenou Dvořákovu Vysokou s kouzelným Kounicovým zámečkem, vilou Rusalkou a Rusalčiným jezírkem. Krásný je výlet na jedno z nejvýznamnějších mariánských poutních míst Svatou Horu (u Příbrami) s basilikou minor a proslulým stříbrným oltářem. Otevřeno zde bylo i Svatohorské muzeum a velkým zážitkem je prohlídka zvonice. Za návštěvu stojí také Březnice se zámkem, kde je několik prohlídkových tras či Rožmitál pod Třemšínem. V Rožmitálu p. Třemš. sice zámek stále chátrá, ale najdeme zde Podbrdské muzeum, kde je jedna z expozic věnovaná Jakubovi Janu Rybovi, českému kantorovi a autorovi České mše vánoční Hej mistře, bez níž si mnoho z nás nedovede Vánoce představit. Kousek od nás, na Březových Horách, je největší hornické muzeum v Čechách a také u nás máme hornické muzeum – je budované s láskou partou nadšenců ze Spolku Řimbaba na stejnojmenné šachtě. Vždy o pouti, Vánocích a Velikonocích je zde komponovaný program, který se těší oblibě v širokém okolí. Můžete zde také vystoupat na věž a rozhlédnout se do kraje, nebo sestoupat do podzemní štoly, kde je možné vzpomenout, jak těžký chleba havíři měli.

V obci pracovala v minulosti řada spolků, dnes jsou aktivní především dva – Sbor dobrovolných hasičů Bohutín a Sbor dobrovolných hasičů Vysoká Pec (ano, opravdu zde máme historicky i aktuálně sbory dva). Slavné byly a dosud jsou hasičské a jiné bály, které se konaly dříve v sokolovně, pak u Vaňků a na Drmlovce a v lednu 2018 se myslivecký ples vrátil díky vstřícnosti vedení tenisového klubu opět po mnoha letech do sokolovny. Tradiční je také masopustní průvod, který pořádají hasiči (dnes s podporou i ostatních spolků, mateřské a základní školy) od roku 1921 a jenž byl přerušen jen v letech válečných. „Maškary“ projdou dopoledne všemi částmi obce, zahrají u všech domů, popřejí zdraví, zatančí si s hospodyní. Odpoledne se koná masopustní průvod v západní části Bohutína a různé scénky, legrácky a taškařice u hasičské zbrojnice.  Doba, kdy šel masopustní průvod od hasičárny až na Havírnu po silnici I/18, je nenávratně pryč a ani budovaný chodník na této skutečnosti nic nezmění. Provoz je tu příliš velký a bylo by to nebezpečné. S taškařicemi zajíždějí „bohutínské maškary“ také do Hornického muzea v Příbrami, do skanzenu ve Vysokém Chlumci, do Milevska, v minulosti i do skanzenu v Kouřimi a do Nového Boru.

A ještě jednu hezkou tradici tu máme. Je jí řezbářství, především slavné havířské jesličky z lipového dřeva, které o Vánocích najdeme v mnoha domácnostech. Na Řimbabě našel svoje útočiště i Spolek příbramských betlémářů a je tady stálá výstava betlémů.

 

Vážení návštěvníci našich webových stránek, jestliže jste dočetli až sem, chci věřit, že vás náš domov zaujal. Věřte, že je u nás pěkně, i když jsme jen takovou obyčejnou středočeskou obcí s asi 1700 obyvateli nedaleko Příbrami. Většina z nás jezdí za prací do Příbrami i Prahy, někteří pracují doma – byla oprášena stará řemesla, vznikla nová.  Máme různé radosti i starosti, umíme tvrdě pracovat, ale také se umíme bavit a odpočívat.

O tom všem se můžete sami přesvědčit. Rádi Vás přivítáme a nemusíte mít obavy, že byste u nás měli hlad nebo žízeň. Restaurace jsou tady přívětivé, s výbornou kuchyní, přespat můžete v některém z vlídných penzionů……….

A tak ještě jednou, vítáme vás, přátelé……….ať je vám u nás hezky.

 

Bohutín 7. 3. 2018                                                                                                                       PhDr. Eva Kubíková